Preventivní opatření a strava
Optimální skladba stravy je nutná ke zdravému vývoji jedince a k udržení zdraví v dospělosti. Častá konzumace cukru je v přímé příčinné souvislosti se vznikem zubního kazu. A tytéž špatné stravovací návyky, jež vedou ke vzniku zubního kazu, vedou i k obezitě, ateroskleróze, vysokému krevnímu tlaku a diabetu. Vzhledem k výskytu zubního kazu se složení stravy projevuje účinkem preeruptivním (systémový účinek – během vývoje zubu před jeho prořezáním) a posteruptivním (lokální účinek – po prořezání zubu).
V této sekci najdete:

Preeruptivní účinek

Uplatňuje se při vývoji tvrdých zubních tkání a při jejich mineralizaci. Nevyvážená skladba stravy nezajišťuje optimální chemickou a strukturální stavbu tvrdých zubních tkání. Následně tyto nedostatečně mineralizované okrsky umožňují rychlejší šíření kariézního procesu. V době vývoje a mineralizace tvrdých zubních tkání je nutný především dostatečný přísun vápníku, fosforu, fluoru, bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů (D). Optimální skladbu potravy musejí mít nejen děti, ale i těhotné ženy a kojící matky.
Malnutrice
Malnutrice – podvýživa – vede k opožděnému prořezávání, nedostatečná mineralizace tvrdých zubních tkání vede ke zvýšenému výskytu zubního kazu a negativně je ovlivněna i kvalita sliny.
Posteruptivní účinek

Z hlediska posteruptivního účinku jsou nejdůležitější sacharidy, které jsou při styku s tvrdou zubní tkání schopny vyvolat kariézní proces. Zásadní v prevenci zubního kazu je fakt, že nejškodlivější pro tvrdé zubní tkáně je doba setrvání cukrů v dutině ústní. Kromě pravidelné ústní hygieny má velký preventivní význam vhodně zvolená skladba stravy, jejjímž cílem je právě omezení cukrů. Neznamená to ale, že bychom měli cukr, sladká jídla a nápoje z naší stravy úplně vyloučit, jakožto že bychom se je měli naučit požívat ve vhodnou dobu, ve vhodné formě a vědět, jaká opatření po příjmu něčeho sladkého učinit.

Výzkumy ukazují, že jídelní vzorce a stravovací návyky mají značný vliv na to, jestli a kdy se u člověka rozvine zubní kaz. Důvodem je tenký film bakterií na zubech, který známe pod označením plak. Pokaždé, když tyto bakterie přijdou do kontaktu s cukry nebo škroby, začínají produkovat organické kyseliny, jež rozpouštějí zubní sklovinu. Tento útok na zuby trvá celých dvacet minut po jídle. Oslabená sklovina je potom ideálním cílem pro zubní kaz.

Vitamíny
a stopové prvky

Vitamíny jsou látky, jež jsou pro lidský organismus životně důležité a naprosto nezbytné. Hrají zásadní roli při růstu a vývoji organismu či schopnosti rozmnožování. Musíme je přijímat ze stravy, neboť si je naše tělo neumí samo vyrobit nebo je v některých případech produkuje v nedostatečném množství. Vápník a fosfor hrají zásadní roli při mineralizaci kostí a zubů. Vápník dále podporuje činnost různých látek, spolupůsobí s hořčíkem při regulaci činnosti srdce, přenosu nervových podnětů a regulaci propustnosti membrán. Stopové prvky obvykle v dostatečné míře získáváme z vnějšího prostředí nebo pitím minerálních vod.

Preventivní opatření

Pravidelné návštěvy zubního lékaře a dentální hygienistky umožňuje časné odhalení a řešení potenciálních problémů.

O vzniku kazu víme mnohé, podrobně známe etiopatogenezi tohoto onemocnění. Jasnou snahou by tedy měla být primární prevence. Jako odborníci bychom se měli snažit jednoznačně onemocnění předejít. Je nutné použít všechny dostupné prostředky – provozovat řádnou a důslednou hygienu se správně vybranými pomůckami, omezovat příjem sacharidů a neúnavně (re)informovat a remotivovat rodiče.

První preventivní kontrolu dítěte u zubního lékaře považujeme za velmi důležitou v době do jednoho roku věku. Není to však ani tak z důvodu kontroly již prořezané dentice, návštěva by však měla mít pro rodiče především informativní a edukativní charakter.

Právě zde by měli rodiče od registrujícího lékaře dostat všechny potřebné informace, jež by měly zahrnovat:

  • Poučení o tom, že zoubky je nutné čistit hned, jakmile se prořežou.
  • Nezvykat dítě na sladké pití typu různých slazených a doslazovaných vod. K dostatečné hydrataci a zdravé výživě patří jednoznačně voda.
  • Důležité je upozornění rodičů na to, aby se vyvarovali olizovaní lžiček a dudlíků dítěte.
  • Měla by být zmíněna i informace o tom, že rodiče nesmí odradit nevole projevena během čištění zubů dítěte. Pláč je normální reakcí kojence či batolete na cokoliv, co mu není po vůli. Čištění zubů se dítě musí naučit, musí získat tento návyk a právě rodiče či jiné pečující osobám mu ho musejí předat.

Důležitost proaktivní péče: V současné době je stále zásadní zdůrazňovat význam proaktivní péče a prevence ve stomatologii dětí. Jako upozornění na tuto problematiku podporuje Dětský zdravotní fond (AAPD): “Rovnováha mezi prevencí a vhodným ošetřením je klíčem k udržení orálního zdraví v dětství a do budoucna” (AAPD, 2019).

Jestliže jsou rodiče zvyklí pečovat o svůj chrup, má jejich dítě vyhráno. Jen tak je totiž dán předpoklad, že k takové péči povedou i svého potomka. Pro dítě je vzor rodičů rozhodující. Dítě rádo napodobuje své rodiče – a čištění zubů není výjimkou.

Druhy prevence

Pojmy prevence a profylaxe nejsou totožné, v literatuře se avšak často zaměňují.

Profylaxe je soubor ochranných opatření, jež se uskutečňují až ve chvíli bezprostředního ohrožení jedince určitým onemocněním, patologickým stavem nebo úrazem.

Prevencí nazýváme opatření a metody, jejichž cílem je předcházet vzniku onemocnění, poškození zdraví, zdravotních komplikací a trvalých následků nemocí či úrazů.

ECC je onemocnění, jemuž lze zcela zabránit. Prevence je však úspěšná pouze při spolupráci rodičů s gynekology, dětskými a zubními lékaři.

Prenatální prevence

Prevence zubního kazu začíná už v těhotenství. Těhotné ženy mají většinou velký zájem o zdraví svého budoucího dítěte, a jsou proto přístupné vysvětlení a prevenci.

Nastavající matky by z hlediska prevence ECC měla mít sama dobře sanovaný chrup, ošetřené parodontopatie a vyhovující hygienu dutiny ústní.

Podávání fluoridových tablet během těhotenství se v současnosti nedoporučuje, nakolik nebyl spolehlivě prokázán jejich preventivní účinek na dočasný chrup dítěte. Fluoridové tablety mohou mít však význam pro těhotnou ženu, pokud je nepolyká, ale ponechává rozpustit ve svých ústech ve slinách. V tomto případě se totiž uplatňuje lokální účinek fluoridů obsažených v tabletách.

V těhotenství má žena nárok na dvě preventivní prohlídky u stomatologa. Ty slouží nejen k ošetření kazů a onemocnění parodontu, ale i k poučení budoucí matky – je třeba ji informovat o vhodné výživě dítěte, o hygieně vlastního chrupu i chrupu dítěte a o zlozvycích spojených s výživou, kterých by se měla vyvarovat (sladké pití v kojenecké lahvi dle libosti dítěte, časté noční kojení dětí starších 12 měsíců).

Postnatální prevence

Preventivní opatření vycházejí z toho, co považujeme při vzniku zubního kazu u malých dětí za podstatné, a dala by se shrnout do následujících bodů:

  • Hygiena dutiny ústní – s ústní hygienou u dítěte by rodiče měli začít co nejdříve po prořezání prvních dočasných zubů, tzn. asi v 6.-8. měsíci věku dítěte.
  • Výživová doporučení – zde hraje významnou negativní roli podávání cukrem slazených nápojů, slazeného mléka a ovocných šťáv v kojenecké lahvi dle libosti dítěte. Zvláště škodlivé jsou tyto tekutiny tehdy, dostává-li je dítě před spaním, případně s lahví usíná, a v průběhu noci. Ani během dne by však dítě nemělo mít stále k dispozici láhev s esladkým nápojem. Náhradou sladké tekutiny by zejména večer a v průběhu noci mohly být neslazené pramenité vody.
  • Fluoridová prevence – doporučování podávání fluoridových tablet všem dětem bez rozdílu je velmi nevhodné – zejména u dětí do čtyř let věku je zapotřebí jejich podávání pečlivě zvažovat, neboť v tomto období jsou zubní tkáně na možné předávkování fluoridy a vznik fluorózy, byť jen v mírné formě, velmi citlivé. Vhodné pro každodenní péči je použití dětských past s obsahem fluoridů.
  • Pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa – měly by probíhat v půlročních intervalech a u dětí s vysokým rizikem vzniku kazu by tento interval měl být ještě kratší, tzn. 3–4 návštěvy v roce. Při pravidelných preventivních prohlídkách je nutné opakovaně (re)informovat rodiče dítěte o všech aspektech prevence zubního kazu i ostatních chorob a poruch orofaciální soustavy. Neméně důležité jsou i z psychologickéo hlediska, neboť si dítě zvyká na prostředí zubní ordinace, zubního lékaře a vyšetřovaní úst.

Pojmy prevence a profylaxe nejsou totožné, v literatuře se avšak často zaměňují.

Profylaxe je soubor ochranných opatření, jež se uskutečňují až ve chvíli bezprostředního ohrožení jedince určitým onemocněním, patologickým stavem nebo úrazem. Prevencí nazýváme opatření a metody, jejichž cílem je předcházet vzniku onemocnění, poškození zdraví, zdravotních komplikací a trvalých následků nemocí či úrazů.

Primární prevence
Primární prevence zahrnuje opatření prováděna ještě před vznikem onemocnění zabraňující jeho vzniku. Patří sem pravidelné odstraňování zubního plaku či zubního kamene, cílené čištění rizikových míst, zvyšování kvality a kvantity sliny, fluoridace, pravidelné stomatologické preventivní prohlídky, odstraňování zlozvyků a dodržování racionální výživy (Kilian, 1996).
Sekundární prevence
Sekundární prevence zahrnuje opatření vedoucí ke zjištění a včasné terapii onemocnění. Řadíme sem včasnou diagnózu kariézních lézí a jejich terapii, včetně iniciálních kariézních lézí, jež během preventivních prohlídek aktivně vyhledáváme na osušeném a osvíceném zubním povrchu (Kilian, 1996).
Terciální prevence
Terciální prevence obnáší časnou a správně zvolenou terapii komplikací již vzniklého onemocnění (např. zabránění vzniku komplikací zubního kazu, tedy endodontického ošetření zubu) (Kilian, 1996). Spočívá v ošetření pokročilých forem onemocnění s cílem zabránit postižení přilehlých struktur. Příkladem je ošetření kořenových kanálků u zubů s pulpitidou.
Prevence parodontopatií
Z hlediska prevence parodontopatií má u dětských pacientů význam především správná ústní hygiena, s níž rodiče začínají od prvního prořezaného zubu a již v pravidelných půlročních intervalech kontroluje stomatolog v rámci preventivních prohlídek, kdy se sleduje správný vývoj zubů a čelistí, aby byla možná případná včasná ortodontická intervence. Dále se zde konzultují optimální dietetické návyky. Od čtvrtého měsíce věku dítěte je doporučen přechod dítěte na tužší stravu, čímž se podporuje činnost žvýkacího svalstva. Neméně důležitá je rovněž diagnostika, včasný záchyt a eliminace anomálií měkkých tkání v dutině ústní (ankyloglosie, mělké vestibulum, vysoký úpon horního frenula) a včasná diagnostika celkových onemocnění projevujících se na parodontu (např. diabetes mellitus) (Šedý, 2017).
Prevence z hlediska ortodoncie
Cílem primární prevence je zajistit správný vývoj chrupu a orofaciální soustavy. Začíná již prenatálně u gravidních žen, kde by prevence měla zajstit podmínky pro zdravý vývoj plodu a předcházení vzniku vývojových vad, například rozštěpů. Postnatální prevencí je následně preference kojení před umělou výživou, co nejvěrnější simulace přirozeného procesu kojené při podávání umělé výživy, včasné převedení z tekuté na tvrdší stravu s cílem rozvoje žvýkacích a polykacích návyků. Sekundární prevencí ortodontických anomálií je včasná sanace dočasných molárů a s tím spojené předcházení zmenšování jejich meziodistálního rozměru vlivem kariézní destrukce či ztráty. Myoterapie slouží k posilování svalstva rtů, relaxaci hypertonického musculus mentalis, nácviku nosního dýchání a zlepšení fonace (při spolupráci s logopedem). Ortodontickými extrakcemi v rámci sekundární prevence jsou míněny včasné extrakce dočasných zubů, jež tvoří erupční překážku nebo jsou příčinou ektopické erupce stálého zubu (Kamínek, 2015; Šedý, 2017).
Prevence v traumatologii
Základem prevence traumat, úrazů, u dětí je zdravotně-výchovná informovanost dětí, jejich rodičů i osob pověřených dohledem nad dětmi, rovněž však i zdravotnického personálu (Šedý, 2017). V rámci primární prevence hraje podstatnou roli legislativa, kdy jde o používání dětských autosedaček či cyklistických přileb. Důležitá je zde také aktivní hledání a včasná ortodontická léčba dětí s rizikovými ortodontickými vadami, zejména protruzí horních frontálních zubů. Sekundární prevencí, kdy už úraz vznikne, je poskytnutí adekvátní první pomoci a následné včasné ošetření. V každém případě je nezbytné postiženého okamžitě transportovat na specializované pracoviště a kromě první pomoci je potřeba zajistit i pravidelné kontroly zubu pacienta po úraze – to má předcházet dalšímu poškození a včasnému odhalení komplikací (Šedý, 2017).
Pečetění fisur

Jamky a fisury jsou ke kazu náchylnější než jiné okrsky zubů. Dno fisury často dosahuje blízkosti dentino-sklovinné hranice, takže počínající kaz rychle proniká do dentinu a v něm se šíří podmiňujícím způsobem. U některých tvarů fisur nemohou vlákna zubního kartáčku dosáhnout až na dno fisury a mohou se zde tudíž hromadit bakterie, zbytky potravy a buněk. Pufrovací a remineralizační účinky sliny po kariézních atacích jsou tak do značné míry redukovány.

Profylaktické pečetění fisur provádíme u hlubokých, úzkých jamek a fisur právě prořezaných zubů. Pacienti musejí být připraveni stát se součístí systému recall (dobrá compliance), aby bylo možné v půlročních odstupech kontrolovat zapečetěné a nezapečetěné fisury. Dále by pacienti měli provádět lokální fluoridační opatření a mít vyhovující hygienu aproximálních prostor, abychom předešli kariézním defektům na jiných místech zubů. Pečetění fisur je ko traindikováno u pacientů alergických na složky pečetidla.

©alex-mit/iStock/Getty Images Plus